Poslední letošní zmínka o horách

V neděli jsme se vrátili z poslední lyžovačky v tomhle roce, upřímně už fakt stačilo. Tyhle hory pro nás byly v mnohém nové, zažili jsme spoustu poprvé. Hory byly naplánované docela spontánně, asi deset dnů před odjezdem a zorganizoval je můj skvělý muž. Oslovili jsme i prarodiče, zdali by se k nám nechtěli přidat a byli jsme rádi, když na nabídku kývli a jeli s námi... Takže tohle je první mega poprvé - společná dovolená s prarodiči v cizině. No první, kdysi jsem byli na pár nocí s Lukovými rodiči, ale teď jsme měli každý "svou" rodinu :-) Naši rodiče mají mnohé společné, jsou to sportovci, jsou přátelští, vtipní, komunikativní a spojuje je jeden důležitý bod a to je naše malá láska Lukášek :-) Ten si přízeň a náklonnost svých prarodičů užíval úplně maximálně a já zde i přiznám, že MĚ - svou dokonalou milující maminku vůbec nepotřeboval, takže já jsem měla spoustu času na odpočinek, čtení, sledování Instagramu, anebo jsem nedělala nic... Lukášek je chytrý, přesně ví, jak s kým může manipulovat, že babička Z. je na mazlení, děda P. je je skvělý na hry a když vzal na hory i karty, měl milion plusových bodů. Když s babičkou M. a dědou P. hráli ve třech černého Petra, byla to vážně kouzelná podívaná, Lukášek je tak strašně nápadný když si Petra vytáhne, anebo si od něj někdo Petra vezme, nasmáli jsme se u toho. Další poprvé bylo, že jsme Lukáška vzali nahoru na kopec, poté co si lyže odzkoušel na dětském svahu, dal pár slalomů a vyrazili jsme. Nahoře byly dokonalé podmínky pro nás zdatné lyžaře - namrzlý  "manžestr". Ovšem pro Lukáška to byl oříšek, tak nějak má natrénováno na mokrém sněhu, řekla bych že se mu v něm lépe pluží, brzdí, dělají obloučky. Nyní bojoval chudáček, naše hloupost byla vzít ho na kopec, kde nejsou modré sjezdovky, na to kolik nás bylo, to někoho mohlo napadnout. Dolů jsme se dostali na lyžích, byl to cca přes 7 km dlouhý kopec a pánové, když mu pomáhali, tak si fakt mákli... Ale naštěstí nedošlo k žádnému zhnusení a dole se pokračovalo dále na dětském svahu, na kotvě, kde jsme se s ním střídali :-) Byl nadšený a my všichni samozřejmě pyšní.

P3171295.JPG

Měli jsme dva dny dokonalého počasí, doslova jsme se potili při lyžování, kochali jsme se, opalovali. Já jsem si spálila frňákovník a ještě dnes se mi loupe a klepu si na čelo :-) Faktor 15 v makeupu opravdu nebyl dostačující. A krásné počasí si žádalo i procházku na vyhlídku a projít se po lanovém mostě, který teda po zpáteční cestě s plnými pupky nebyl úplně příjemný. Ale výhledy byly nádherné. Lukášek je strašný nezmar, vůbec mu nedochází, že jsou některé situace nebezpečné, takže jsme s babičkami trnuly hrůzou, kde se nám skutálí...

Třetí den jsme si udělali pohodu, po snídani jsme vyrazili do blízké vesničky Bad Gastein, kde byl krásný vodopád, který protékal doslova celou vesnicí. Ve vesničce byl jen ten vodopád, nebo jsme tam byli moc brzy, protože nebylo nic otevřené, žádné kavárny, obchůdky nic. Jeden krámek, kde jsem si koupila magnet - suvenýr. Nakonec jsme tedy někde na konci vesnice narazili na milou kavárnu, kde obsluhoval starší pán, který vypadal jako z pohádky... Dali jsme si výborné kávy v retro hrníčcích a zákusky a byly jsme spokojení. Zpátky na hotel odpočívat a v době oběda jsme vyrazili do blízkých lázní. Tam se Lukáškovi líbilo moc, teplá voda v bazénech, horká ve vířivce, venkovní bazének, vše super. Zde jsem netrnula hrůzou, že z toho zase onemocní...

Večery jsme trávili u dobrého jídla a pití v hotelovém lobby baru, poslední večer jsem ulítla na tématickém drinku Swimming pool, když jsme byli na tom bazénu a já jsem si nesmočila ani kotník, protože já bazény nemám ráda:-) Takže jak hodnotím společnou dovolenou s prarodiči? Bylo to upřímně moc fajn a jsem ráda, že jsme společně vyrazili. Věřím, že mé nadšení sdílí i prarodiče. Děkuji všem za hlídání Lukáška, za váš čas a péči. Já jsem si odpočinula a z té energie čerpám ještě dnes. Tímto bych kapitolu hory chtěla uzavřít a nyní vítám jaro ve svém životě a chci již jen sluníčko, slyšet cvrlikat ptáčky a také chci chodit do parku s přáteli... Jaké jsou vaše zkušenosti? Byli jste někdy na dovolené s prarodiči? Proč se ptám? Setkala jsem se i s názory, že s prarodiči, natož "tchánovci" by někdo nikdy nikam nevyrazil... Takže tak, já jsem vyrazila a nelituji. Mějte se krásně, V.