Naše Velikonoce 2017

Včera jsem slíbila článek o našich Velikonocích, ale nějak mi okolnosti nepřály (náročná cesta do Prahy a ztratila jsem brýle, což jsem zjistila až jsem si vytáhla čočky z očí a to jsem byla ráda, že jsem našla cestu do postele)... Každopádně, jelikož nám bylo celé svátky moc hezky, tak si to zaslouží jeden článek na blogu :-) Velikonoce jsou pro mě jeden z důvodů, proč si doma obměnit výzdobu/dekorace. Letos jsem to doma nazdobila hodně skromně, vytáhla jsem vajíčka z loňského roku, které jsem si koupila v mém oblíbeném eshopu NordicDay.cz (kam si občas dávám zákaz koukat, protože se tam dá opravdu snadno utratit výplata). Vajíčkům dělá společnost dvojice keramických bílých zajíčků, květina ve váze a tím to u mě letos skončilo. Naše velikonoční svátky začaly ve čtvrtek po práci, kdy jsme vyrazili autem na Moravu. Radiožurnál nám již v Praze hlásil veškeré kolize na cestách, věděli jsme jedno a to, že určitě nepojedeme po D1, kde chudáci lidé možná stojí ještě dnes!!! Vzali jsme to na Hradec a dále směr Osoblaha. No co vám budu vyprávět, Lukášek byl v Hradci již vyspaný a od té doby se další tři hodiny intenzivně ptal, kdy už budeme na místě?!? Peklo, jezdím na Moravu čím dál méně a pokaždé jsem z cestování celá přešlá :-( Každopádně nás čekali samé milé věci, takže jsme se to nenechali pokazit...

Můj muž měl v pátek 14. dubna narozeniny, krásné Kristova léta - 33. A to byl pořádný důvod k uspořádání rodinné oslavy. Já jsem zajistila výzdobu, chtěla jsem narozeniny odlišit od jiných oslav, které se na chaloupce u Lukových rodičů dělají. Nakoupila jsem balonky, které vždy udělají velkou parádu a tak nějak byla celá atmosféra více slavnostnější. Lukovi rodiče zajistili vše ostatní, pozvali rodinu, uspořádali hostinu a vše se povedlo na 1*. Všichni jsme se výborně bavili, malý Lukášek celý den běhal po zahradě, doma ho to nebavilo a žil si svým životem, kdy si užíval náklonnost strýčků, kteří si s ním dokázali i hodiny kopat do míče, péči prarodičů a všech z rodiny. Pátek byl tedy ve znamení oslavy a bylo to super...

V sobotu se nějak nepovedla předpověď - naštěstí a my jsme po obědě vyrazili omrknout lázeňské město Jeseník a jeho Priessnitzovy lázně. My s Lukem máme strašně rádi lázeňské města, takže jsme byli upřímně rádi, že to babička Zora vymyslela a naplánovala. Lukovi rodiče to tam dobře znají, je to jejich oblíbené místo a provedli nás tam. Měli jsme to i s výkladem, vyslechli jsme si různé historky z mládí, prostě byla legrace a fakt to bylo super. Prošli jsme se, smočili jsme si dolní končetiny v potůčku, nasmáli jsme se u toho - co bych pro fotku neudělala, že ano :-) Za mě krásné lázeňské město, kde bych vydržela odpočívat a relaxovat klidně týden. Ubytovala bych se v krásném hotelu Priessnitz, naordinovala bych si nějakou hubnoucí kůru, procedury... A to všechno bych si dopřála i bez signálu a wifi, nefungovalo mi tam nic :-) Je zde někdo kdo by si takové lázně také rád dopřál? Upřímně si myslím, že nějaký ozdravný pobyt by prospěl i našemu Lukáškovi, který je často nemocný, školka mu dává strašně zabrat, už ať je za námi "pomyslný první rok" školky, který prý bývá nejnáročnější...

V neděli jsme jeli pozdravit mou část rodiny do Břidličné a Velké Štáhle. Veškeré návštěvy proběhly v naprosté pohodě a klídku. U dědy Jarouše dostali kluci krásné tatary (karabáče, šmigrusy, či jak se to nazývá). Dle fotky nevím, kdo byl více nadšený, zdali táta Luk anebo malý Lukášek :-) Každopádně plánujeme pruty zasadit na pozemku našeho domečku, jsou to čerstvé halouzky, tak uvidíme, zdali se nám chytí...

Na večer jsme se vrátili zpět na základnu/chaloupku v Osoblaze, kde jsme s babičkou barvily vajíčka cibulovými slupkami. Já jsem takhle barvila vajíčka poprvé a fakt se mi to moc líbilo. Prostě experiment, kdy vůbec netušíte jak tohle celé dopadne. Myslím si, že nám vajíčka moc hezky vyšly, některé bylinky se obtiskly a některé vůbec, jakto?!? To netušíme :-) Ale byl to super holčičí večer...

A hurá je zde Velikonoční pondělí, Lukášek se na ten den tak těšil. Poctivě se naučil básničku, pořád ji všem vyprávěl, dokola a dokola. Když si vzpomenu na loňský rok, jak nechtěl mrskat :-) tak letos ho to vážně bavilo a užíval si to, doslova jsme ho museli krotit a vysvětlovali jsme mu, že se mrská na zadek symbolicky, že nás holky by to nemělo moc bolet :-) Vymrskal mě, babičku a zajeli pozdravit nějakou tetu, žádné obcházení bytovek se samozřejmě nekonalo. Myslím si, že jsme měli krásné rodinné Velikonoce, kdy mohl Lukášek zažít tradice s nimi spojené. Dostal výslužku, kterou budeme ujídat ještě půl roku ze spíže.

Svátky utekly jako voda, bylo nám u rodiny hezky. Návrat domů byl stejně hrozný jako cesta na Moravu, ale zvládli jsme to a dlouho se nikam nevydáme. Děkuji Lukovým rodičům za všechno, opět jsem si hezky odpočinula a prostě mi bylo dobře. Lukášek to u prarodičů miluje, v autě nám brečel, jak se mu nechtělo domů, naštěstí to jeden dobrý nanuk všechno vyřešil a spravil :-) a těšil se do školky na kamarády. Mějte krásný týden a napište mi, jak jste trávili Velikonoce vy? V.