Můj dvouleťák

Dnes jsou to dva roky, co se mi v 19:35 narodil Lukynek. Pamatuji si stále všechny pocity, co jsem ten den zažívala... Do detailu bych vám mohla vše vyprávět, když jsem psala tenhle článek, pořád jsem o tom Lukovi vyprávěla... Více o narození Lukynka jsem sepsala ZDE. I po dvou letech si říkám, že jsem měla pohodový porod a druhého porodu se nebojím. Lukynek mi roste před očima! Někdy si říkám, že bych na malou chvíli zastavila čas... Bože, já nestárnu, neměním se, ale on? Ne nechci si tady stěžovat, fňukat, to ne, to není můj styl. Dny si užíváme na maximum... Chtěla bych dnes jen shrnout co všechno umí, jak tráví dny, jak moc je hodný, ale že umí i pořádně pozlobit.

Jelikož jsme ještě nebyli na dvouleté prohlídce, netuším jaké jsou jeho hvězdné míry, ráda je sem doplním až to budu vědět. Každopádně je to kus chlapa.

Lukynek krásně mluví, má bohatou slovní zásobu, zopakuje úplně všechno a mluví ve větách. Myslím si, že mu krásně rozumí i lidi okolo nás, ne jen já. Ví své jméno i příjmení, jméno maminky, tatínka a ví že má hodně babiček a dědečků, ale v jejich jménech má ještě guláš... To doladíme.

Miluje auta, již několik měsíců pyšně poznává a hlásí každé auto, které potkáme na ulici. Miluje Audi, Mercedes, Škodu... Dále pozná Fiat, Opel, Citroen, Seat, Wolksvagen, Hyundai, Mini Cooper, Porshe, Dacia, Renault, Peugeot, atd. Občas mě nachytá, když se mě zeptá "Co to je?" a já sama netuším. Má slušnou sbírku angličáků a přesně si pamatuje, kdo mu je dal. Hodně se zabaví i s vláčko dráhou.

Zuby má již všechny, před pár dny se vyklubaly poslední pětky nahoře a nyní už se tlačí pětky dole a je to komplet americký úsměv. Při focení rád hlásí SÝÝÝÝR.

Již od miminka má Lukynek režim na spinkání. Od jeho roku mi spává jedenkrát denně, spí dvě hodinky, ale občas si dá i tři hoďky. Přes den chrupká u nás v ložnici ve velké posteli, uložím ho, ležím s ním, pár minut počkám až usne a odcházím od něj. Po spinkání za mnou chodí do kuchyně. Ráno vstává plus mínus osmá, ale zde bych měla prozradit, že mu v půl šesté dávám mlíko - tím mu spánek prodlužujeme. V noci spinká u sebe v pokojíčku v postýlce, usíná v půl osmé večer. Chtěla bych dodat, že jsme s mužem důslední v Lukynkově spinkacím režimu!

Lukynek je jedlík, miluje maso, šunku a rohlíček. Když se ho ve vaně ptám co by chtěl večeřet, zaručeně odpoví něco z téhle trojice. Je hodně polévkový, má rád brambory, rýži. Sní všechno ovoce a učíme ho jíst i zeleninu. Sladké ho láká, ochutnává ale nevyhledává ho. 

Lukynek je velký pohodář, skoro pořád dobře naladěný, ale umí i zlobit. Začíná se objevovat jeho tvrdohlavost, je to býk. Začíná odmlouvat a diskutovat. Na nás rodiče si ale nedovolí to co na prarodiče a mě mrzí, že mu prarodiče některé věci dovolují a nejsou ráznější. Mně by to nevadilo! Naopak, pomozte mi vychovávat!

Je to mazel a tulínek. Tulíme se hodně a šuškáme si do ouška že se milujeme, jeho "Já miluju maminku" mě nikdy neomrzí. Když mu řeknu, že ho mám ráda, odpoví, že mě má také rád... Určitě chci aby uměl dávat najevo lásku, ať se za to nestydí. Ale teď mě trápí jedna věc a tím je období MOJE :-(  S tímhle si moc nevím rady, moc mě mrzí, když Lukynek nechce půjčovat své hračky. Ani nevím zdali je k téhle nepříjemnosti nějaká moudrá rada? Nebo mám jen čekat až to přejde?!?

A na závěr bych chtěla Lukynkovi popřát... Všechno nejkrásnější k tvým druhým narozeninám, hlavně zdravíčko, lásku od nás rodičů, spoustu dobrých kamarádů, co nejméně pádů a úrazů, co nejvíce dnů s úsměvem na rtech! Miluji tě, tvoje maminka.

V sobotu budeme slavit, blíží se Mickey Mouse party a já se moc těším. Vy se mnou můžete zavzpomínat a nahlédnout na narozeninovou oslavu jednoho ročku ZDE. Snad vás dnešní článek nenudil. Mějte se krásně, Veru.