Lukynek bez dudana

Dnešní článek bude o našem od-dudlíkování, nevěřila jsem, že to půjde takhle snadno - snad i samo. Lukynek má za své dva roky slušnou sbírku dudánků (takhle se u nás doma říká cumlům, dudlům, šidítkům). Když byl miminečko, používala jsem dudánky od MUM, ale vždy mi vadila bídná nabídka - měli jen zelený a modrý, což mi přijde hodně slabé. Přešli jsme na dudánky od Suavinexu, ty já osobně miluju, jsou stylové a designové. Lukynek měl dudánky vždy spojené s usínáním, přes den jsme mu ho nedávali, ale jakou měl radost, když ho někde našel, jak pyšně mi přišel ukázat že má dudánka v puse. Občas jsem mu ho dávala do pusy i já sama, třeba v MHD, prostě ho to zklidnilo, nemluvil :-D 

Lukynek vždy používal dudánky fyzilogického tvaru z latexu (prostě průhledné). Ty žluté jsem mu ani nezkoušela dávat. No ale když si Lukynek začal dudánky rozkousávat a mě došla zásoba dudanů fyziologického tvaru, bez povšimnutí přešel na anatomický tvar, chápete to? Jen řekl že má nový dudánek a byl spokojený. 

No a nyní co s dudánkem byl schopný provést za jeden večer? Během jednoho usnutí rozkousal dudana tak, že jsem já sama trnula hrůzou, aby mu ukousnutá část nezaskočila a neudusil se. Tak jsem se svěřila mamce, že nevím cos  tím a ta mi poradila, že tohle je ideální doba na to, být bez dudana. Takže mi řekla, ať rozbitého dudana dám Lukynkovi a ať ho spolu hodíme do koše. Udělali jsme tak, Lukášek sám řekl, že je rozbitý, hodil ho do koše. No ale já trnula hrůzou, co se bude dít večer při spinkání. Holky nedělo se nic, Lukynek šel spát, zeptal se kde má dudánka, já mu připomněla že ho vyhodil do koše, on sám řekl, že byl rozbitý, otočil se a spal... Občas si na dudánka vzpomene, ale také si sám odpoví, že je vyhozený v koši.

Takže my jsme skoro měsíc bez dudánka, já jsem pyšná maminka, nevěřila jsem, že to půjde takhle snadno. Z okolí vím, jaké se dělalo divadlo, dudánek se dával miminku, čertovi, házel se čápovi a u nás to šlo nějak samo. A mě dochází, že je Lukynek už veliký a rozumný chlapeček, už to není žádné miminko... Až mě to dojímá, při brouzdání archivu fotek s dudánkama jsem si poplakala...

Holky, jak je to u vás s dudanama? Možná je vaše děti nikdy nepotřebovaly. Jakou metodu jste na odvykání použili vy? Těším se na vaše komentáře, mějte se hezky. Veru